O podpoře a budoucnosti tuzemské výroby léků diskutovali odborníci u kulatého stolu na MPO
V Česku se prodává asi devět tisíc druhů léků. Většina ale pochází ze zemí mimo Evropskou unii. Důvodem je tlak na nejnižší cenu bez ohledu na stabilní zásobování. Cenová konkurence způsobuje, že udržení výroby léků v Evropě je stále obtížnější. Podporou evropských, a potažmo českých výrobců, je ale možné omezit výpadky léků a zvyšovat také ekonomické přínosy, jako je zaměstnanost či příjmy do státního rozpočtu.
Výroba léků, na rozdíl třeba od potravin, není v Evropě dotovaná. Zároveň zde ale existuje obrovský cenový tlak, vysoká cena práce či přísné požadavky na ochranu životního prostředí při výrobě. Podpora ze strany jednotlivých vlád je téměř nulová. Kvůli tomu sledujeme posledních dvacet let trend přesunu strategické výroby do Číny a Indie. „Evropské vlády i národní zdravotnické systémy nečiní rozdíl mezi léky vyrobenými v EU a jinde ve světě. Zdravotní systémy nejsou ochotny platit více za výrobu v EU. Asijské ceny přitom nelze tržními mechanismy překonat,“ uvedl během diskuze u kulatého stolu výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel.
O možnostech domácí farmaceutické výroby debatovali u kulatého stolu poslanci, senátoři a zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a farmaceutických firem s výrobou v České republice.
Evropa je také nesoběstačná ve výrobě účinných látek. Polovinu z účinných látek používaných v EU vyrábí pět či méně výrobních míst na světě a každá šestá se v EU vůbec nevyrábí. „Příkladem mohou být třeba penicilinová antibiotika. Klíčová surovina, který je potřeba, se vyrábí v šesti závodech na světě, z toho čtyři jsou v Číně,“ popisuje Vrubel s tím, že i přes všechny potíže má výroba léků potenciál rozvoje. „Její rozšíření může pomoct omezit výpadky dodávek, znamená přínos pro českou ekonomiku i veřejné finance,“ doplňuje ředitel ČAFF.
Zajištění strategické bezpečnosti států v dodávkách léků, ale i potenciál investic začaly být tématem i na půdě EU. Diskuzi vyvolala hlavně pandemie covidu-19, kdy se závislost na dovozu z Asie ukázala jako zásadní při zajišťování zdravotní péče.
Evropa už definovala šest strategických závislostí. Jednou z nich jsou právě účinné látky. „Vnímám potřebu pohlížet na domácí farmaceutickou výrobu specifickou optikou a vytvářet dlouhodobě atraktivní podmínky pro investice českých i zahraničních společností do výroby i vývoje právě v České republice,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, který byl jedním z účastníků debaty u kulatého stolu. „Farmaceutický průmysl má nejen v Česku růstový potenciál a domnívám se, že bude jedním z klíčových sektorů i v rámci zajišťování strategické bezpečnosti státu.“
Inovace léků i miliardy do státního rozpočtu
Podpora a rozšíření tuzemského farmaceutického průmyslu může ale kromě snížení závislosti na dovozu zvyšovat i ekonomický přínos pro stát. Data ekonomické analýzy společnosti Deloitte například ukazují, že celková zaměstnanost v tuzemském výrobním farmaceutickém průmyslu se postupně zvyšuje. V roce 2020 dosáhla téměř čtrnácti tisíc osob, v roce 1993 to bylo méně než osm tisíc lidí. V součtu s dalšími návaznými obory, jako je velkoobchod, zdravotní péče či reklama, bylo díky farmaceutické výrobě v Česku vytvořeno přes 37 tisíc pracovních míst. „Celkový vliv na českou ekonomiku je ale širší. Výrobní farmaceutický průmysl pomohl vytvořit příjmy vládního sektoru v objemu více než šestnácti miliard korun. Jsou to například výběr pojistného na sociální zabezpečení či daňový sektor,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek, který pro diskuzi připravil analýzu o přínosu tuzemského farmaceutického průmyslu pro ekonomiku ČR.
Tuzemští farmaceutičtí výrobci ovšem nejsou jen producenty léků. Disponují i vlastním vývojem, který generuje další přidanou hodnotu. Ilustrují to i data ze zmíněné analýzy. Ta ukazuje, že mezi lety 2010 a 2020 byly průměrné výdaje na výzkum a vývoj ve výrobním farmaceutickém průmyslu u nás asi 60 milionů korun ročně. „Jde o 8. největší výdaje ze zpracovatelského průmyslu v Česku,“ poukazuje Marek.
Podíl na tom mají i společnosti sdružené v České asociaci farmaceutických firem. Věnují se technologickým inovacím i inovacím lékových forem a spolupracují také s vědeckými institucemi a univerzitami. Nejen díky tomu má farmaceutická výroba v Evropě i v Česku vysokou přidanou hodnotu a velký potenciál do budoucna.
Odborná debata u kulatého stolu se konala s přispěním a za aktivní účasti členských společností ČAFF, které mají výrobní závody v České republice. Hlavními partnery diskuze u kulatého stoly byly farmaceutické společnosti Oncomed, Teva a Zentiva. Dále akci podpořily firmy PRO.MED.CS, Stada a ÚJV Řež.