Za příčinu nedostupnosti léků Češi nejčastěji označují zvýšenou poptávku

Problémy s výrobou a dodávkami některých druhů léčiv, zejména antibiotik, trápí Evropu ve zvýšené míře již od druhé poloviny loňského roku. Česká asociace farmaceutických firem se proto zajímala, jak se česká populace k (ne)dostupnosti léčiv staví, jak vnímá návrat části výroby léků do EU jako jedno z potenciálních řešení, a jak široké povědomí mají Češi o lécích, jejich ceně, úhradě a doplatcích.

Jedním z překvapivých zjištění výzkumu je, že dle Čechů za výpadky léků může spíš zvýšená poptávka než nedostatečné plánování farmaceutických firem. Respondenti se také domnívají, že zčásti je za výpadky zodpovědný i stát, který neobjednal dostatek léků (14 %). Přibližně tři z pěti Čechů by akceptovali vyšší cenu léků evropské výroby, kdyby to znamenalo, že léky budou dostupnější. U kontrolní skupiny starších, tj. u lidí od 50 do 75 let, jsou to dokonce tři čtvrtiny. „Nedávná zkušenost s plošnými výpadky antibiotik spojená se soustavnou medializací příčin přiměla Čechy začít o lécích, jejich původu a cenách přemýšlet jinak. U antibiotik Češi správně zaznamenali, že hlavní problém spočíval v extrémním zvýšení poptávky, kterou ani zvýšené dodávky na český trh nedokázaly pokrýt. To však nemusí být příčinou výpadků v jiných skupinách léčiv,“ komentuje výsledky průzkumu Filip Vrubel, výkonný ředitel ČAFF a dodává: „Velká část našich spoluobčanů si nyní uvědomuje, že léky jsou artikl, který se snadno může stát nedostupným, což však může vést k zásadnímu ohrožení života a zdraví. Proto volají po opatřeních, která by měla posílit lékový trh. Včetně rozšíření výrobních kapacit v Evropě i za cenu vyšších nákladů na léky.“

Pokud by se výroba do EU měla přesunout, náklady by podle veřejnosti měly nést především farmaceutické firmy (39 %), následně evropské fondy (32 %) a stát (20 %). Jen šest procent lidí uvedlo, že to není potřeba. „Celým výzkumem se nese nedostatečná znalost – porozumění lékové politice je relativně nízké stejně jako principy stanovování cen a výroby léků. Názory na problematiku doplatků jsou spíše nevyhraněné, což také značí nižší orientaci v diskutovaném tématu. Na druhou stranu jsou ale Češi poměrně tvární – když dojde na přímé setkání s výpadkem léku, obvykle si nechají poradit od autority, kterou je v tomto případě lékař nebo přímo lékárník, který s nimi problém řeší,“ říká k výsledkům Jana Špolcová ze společnosti STEM/MARK.

Informace o dostupnosti léků čerpají Češi nejvíce od lékárníků (56 %), hledají je na internetu (36 %) nebo se ptají lékaře (31 %) a svých blízkých (12 %). Dobrou zprávou je, že většina lidí problém s nedostupným lékem vyřeší se svým lékárníkem. S nabídkou generik se totiž v lékárně setkaly dvě třetiny Čechů a většina ji přijala. Z vlastní iniciativy o generika ale žádala pouze čtvrtina dotázaných, a to pravděpodobně buď proto, že o možnosti nevědí, nebo jim alternativu nabídl sám lékárník, či doplatek nebyl tak vysoký.

Významnou částí výzkumu bylo i zjišťování povědomí Čechů o cenách, úhradách a doplatcích na léky. Jak se stanovuje cena léků, neví 92 procent lidí. Mylnou představu pak mají lidé i o tom, u jakých léků cenu stanovuje stát, potažmo Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). 14 procent lidí se totiž domnívá, že stát určuje cenu volně prodejných léků a 6 procent má pocit, že stát intervenuje v případě doplňků stravy. Jen 14 procent Čechů ví, že tak činí pouze u léků na předpis. Data také ukázala, že podobná je situace u úhrad. Přibližně 15 procent lidí totiž chybně uvedlo, že doplňky stravy a volně prodejné léky také hradí pojišťovna. „Na SÚKL regulujeme ceny pouze u léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis, do cen volně prodejných léků ani doplňků stravy zasahovat nemůžeme. Proces, ve kterém SÚKL stanovuje maximální cenu a výši a podmínky úhrady léčiv, se řídí přesně stanovenými postupy. Jedná se o správní řízení, kterých se dle platné legislativy účastní také zdravotní pojišťovny a farmaceutické firmy (držitelé rozhodnutí o registraci). Podněty nám mohou dávat i pacientské organizace či odborné společnosti. Každé z našich řízení je individuální a přezkoumatelné, má pevně stanovené lhůty a plně respektuje evropská pravidla transparentnosti,“ vysvětluje ředitelka SÚKL Irena Storová.

Překvapivé výsledky přinesl výzkum u doplatků na léky na předpis. Vyplynuto z něj, že značná část respondentů nemá na jejich výši vyhraněný názor. Více než polovina lidí (58 %) by uvítala nižší doplatek, zároveň však souhlasilo 55 procent dotázaných i s tvrzením, že doplatky a jejich výše by se měly odvíjet od prevence. S výrokem, že léky na předpis by měly být zdarma, pak souhlasí 42 procent Čechů, naproti tomu 36 procent rozhodně nesouhlasí. „Považuji to za racionální přístup. Musíme si uvědomit, že spoluúčast pacienta je pro udržitelnost systému veřejného zdravotního pojištění nezbytná. Navíc máme ochranné limity odvislé od věku pacienta, a pokud někdo za platby za léky limit překročí, pojišťovna mu přeplatek vrátí,“ říká výkonný ředitel ČAFF. „V mnoha lékových skupinách definovaných zákonem je navíc nejméně jeden lék, který je plně hrazený pojišťovnou. Volba konkrétního léčiva vždy záleží na doporučení lékaře, který zná zdravotní stav svého pacienta,“ doplňuje Storová.

Ochranný limit na léky, tj. jakýsi „doplatkový strop“, není pro Čechy úplně neznámým pojmem, ví o něm přibližně polovina lidí, spíše mu ale nerozumějí. Vyšší povědomí má starší skupina, tj. lidé od 50 do 75 let. „Regulace cen léků, tedy výpočet jejich ceny a doplatků je u nás velmi složitý proces, který se jen těžce vysvětluje veřejnosti. Té navíc vadí, že konkrétní výše cen, resp. doplatků, se může měnit každý měsíc. Stejně tak se neustále může měnit výše doplatku, který se započítává do ochranného limitu pacienta. To, co se přesně do limitu započte, závisí na mnoha parametrech, a pro běžného občana je to netransparentní,“ komentuje výsledky průzkumu Vrubel.

U české populace panuje naopak docela dobrá znalost o povinnosti ověřování bezpečnosti, kvality a účinku léků na předpis; že se tyto parametry ověřují, ví 62 procent respondentů. Starší skupina obyvatel má v této věci ještě lepší povědomí. „Bezpečnost léčivých přípravků je pod neustálým dohledem. Sledujeme ji po celou dobu, kdy je lék na trhu a pacienti jej mohou užívat. Naše práce tedy nekončí registrací léčiv, sledujeme je po celou dobu jejich životního cyklu,“ uzavírá ředitelka SÚKL Storová.

Průzkumu společnosti STEM/MARK pro ČAFF se zúčastnil reprezentativní vzorek populace ČR v počtu 600 respondentů ve věku od 20 do 65 let a dalších 200 respondentů ve věku 50 až 75 let jako kontrolní skupina s vyšším zastoupením lidí, kteří své zdraví řeší aktivněji. Dohromady tedy 800 respondentů. Sběr dat pomocí on-line a telefonického dotazování proběhl od 17. do 24. dubna 2023.

O ČAFF

Česká asociace farmaceutických firem sdružuje hlavní výrobce a dodavatele generických a biosimilárních léků v Česku, včetně domácích výrobců léčiv. Členské firmy ČAFF dodávají asi 2700 druhů léčivých přípravků a uvádějí na český trh 75 milionů balení ročně. Jejich portfolio zahrnuje onkologii, neurologii, diabetologii, dermatologii, kardiologii či gastroenterologii. Významně zásobují český trh i antibiotiky, léky proti bolesti či léčivy k terapii zánětů, každoročně dodávají pro české pacienty chřipkové vakcíny.

představení výsledků průzkumu - Irena Storová (SÚKL) a Filip Vrubel (ČAFF)