Klinická výživa

Klinická výživa je neodmyslitelnou součástí moderních terapeutických postupů. Její využití je nezbytné v případech, kdy výživové potřeby pacienta nelze pokrýt běžnou stravou a pacient je v riziku podvýživy (malnutrice) nebo již podvyživený. Přípravky klinické výživy mají zastoupení v mnoha oborech medicíny – od intenzivní péče v nemocnicích až po nutriční podporu seniorů v domácím prostředí.

Co je klinická výživa

Klinická výživa zahrnuje různé druhy přípravků a léčiv, které se užívají pod dohledem lékaře nebo nutričního specialisty a obvykle obsahují všechny potřebné živiny – cukry, tuky, bílkoviny, vitaminy, minerály a stopové prvky. Klinická výživa se podává krátkodobě či dlouhodobě a v některých případech je nutná po celou dobu života.

Přínosy klinické výživy*:

  • Pomáhá zlepšovat výsledky léčby a snižuje riziko komplikací.
  • Zlepšuje kvalitu života pacientů.
  • Šetří náklady na zdravotní péči.

Druhy klinické výživy

1. Orální nutriční doplňky: obvykle se používají k doplnění běžné stravy. Zahrnují tzv. sipping – tekutý výživný nápoj nebo krém a instantní prášky – pro přidání do jídel či nápojů.  

2. Enterální sondová výživa: podává se sondou přímo do žaludku nebo do střeva a obvykle zcela nahrazuje běžnou stravu.

3. Parenterální výživa: podává se do žíly v případech, kdy nefunguje trávicí trakt nebo je jiná forma nutriční podpory nemožná nebo nedostatečná.

Klinická výživa v praxi

Podvýživa pacientů představuje významný zdravotní problém. U části skupin pacientů, například v oblasti onkologie, neurologie, chirurgie, intenzivní péče či geriatrie, je ale podvýživa bohužel velmi častá, a vyžaduje proto komplexní léčebnou strategii.

Data ukazují, že například až 30 procent pacientů vykazuje při přijetí do nemocnice známky hrozící či již rozvinuté podvýživy a dalších 10–15 procent pacientů se do tohoto rizika dostane během hospitalizace. Důsledky podvýživy jsou pak zhoršené výsledky léčby, nedostatečný účinek některých léků, delší hospitalizace, více komplikací či snížená tolerance k léčbě.

60 miliard Kč ročně jsou odhadované náklady na zdravotní a sociální péči v důsledku podvýživy (malnutrice) při nemoci v ČR.

Nejlepší strategií pro zdravotnický systém i pro pacienta je podvýživě předcházet.

Klinická výživa představuje pátý nákladově nejefektivnější typ intervence.

Český trh s klinickou výživou má hodnotu přes 1,5 miliardy korun ročně.

Dostupnost klinické výživy

  • Orální nutriční doplňky lze zakoupit v lékárně.
  • Úhrada klinické výživy je omezena na pacienty, kteří splňují požadovaná kritéria, např. nízký body mass index, nechtěné hubnutí a nízký příjem stravy. Klinickou výživu může předepsat lékař/ka specializované nutriční ambulance na základě doporučení ošetřujícího lékaře.
  • Na dobu jednoho měsíce může některé přípravky klinické výživy předepsat i onkolog, chirurg, nefrolog nebo geriatr.